Přeskočit na obsah

Kyslíkový paradox

  • od

Co se týče dýchání, pamatuje si většina z nás ze školy jednoduchou poučku, že při nádechu přijímáme kyslík a při výdechu vylučujeme oxid uhličitý, která v našem organismu vzniká coby odpadní látka energetického metabolismu. Tato poučka je pochopitelně pravdivá, ovšem zároveň velmi zjednodušuje realitu, čímž dává vzniknout celé řadě mýtů a dobře mířených, přesto chybných, rad o dýchání, kterým věří nejen laická, ale často i odborná veřejnost. Pojďme je nyní v rámci tohoto článku uvést na pravou míru.

Bohrův efekt

První, a pravděpodobně nejdůležitější omyl, je předpoklad, že oxid uhličitý je pouze odpadní látka, která v našem těle nemá žádnou funkci, a je proto třeba ji vyloučit ven. To však není pravda. Jak zjistil již v roce 1904 dánský lékař Christian Bohr, hemoglobin uvolňuje navázaný kyslík pouze za přítomnosti oxidu uhličitého. To znamená, že příliš nízká hladina CO2 v krvi zhoršuje okysličení našich pracujících svalů, tkání a orgánů, včetně mozku, což má negativní vliv nejen na naše sportovní a kognitivní výkony, ale také na celkové zdraví našeho organismu.

Příliš mnoho, příliš rychle

Jak příliš nízká hladina oxidu uhličitého vzniká? Překvapivě jednoduše. Zemská atmosféra obsahuje asi 0,04 % CO2, což je pro správné fungování našeho organismu příliš málo.  Hlavním zdrojem CO2 je proto metabolická aktivita jednotlivých buněk, při které vzniká oxid uhličitý coby vedlejší produkt. Ten je pak uvolňován do krevního řečiště, kde pomáhá s rozbitím vazby mezi kyslíkem a hemoglobinem, relaxací stěn krevního řečiště a dosažením optimálního pH. Jakmile tato krev doputuje do plic dojde k uvolnění nahromaděného CO2 do vydechovaného vzduchu pomocí prosté difuze. Jinými slovy, koncentrace oxidu uhličitého v krvi je závislé na množství naší metabolické aktivity a velikosti a tempu našeho dechu. Z toho vyplývá, že kdykoli dýcháme více (příliš velké nádechy), nebo rychleji, než kolik vyžaduje naše metabolická aktivita, ztrácíme CO2, které potřebujeme pro správné fungování našeho organismu.

Jak poznat, že dýcháme příliš

Nadměrné dýchání je mnohem častější problém, než by se nám mohlo líbit. Pokud vás zajímá, jestli dýcháte správně, nebo jestli své tělo okrádáte o kyslík a tím i potřebnou energii, můžete si vyzkoušet následující test:

  1. Nachystejte si stopky
  2. Pohodlně se usaďte a dýchejte přirozeně nosem.
  3. Po výdechu si zacpěte nos prsty, zadržte dech a zapněte stopky.
  4. Čekejte, dokud neucítíte první jasnou potřebu se nadechnout.
  5. Zastavte stopky, uvolněte nos a začněte znovu přirozeně dýchat.
  6. Naměřený čas představuje vaše BOLT skóre

Pokud chcete probudit plný potenciál vašeho těla, mělo by vaše BOLT skóre být alespoň 40 sekund. Možná se vám to zdá hodně, ale tato hodnota odpovídá pomalému, jemnému a pravidelnému dýchání, které optimalizuje hladinu CO2 ve vaší krvi a povede tak k optimálnímu okysličení svalů, orgánů a mozku.

Pokud nejste se svým BOLT skóre spokojeni, nesnažte se prodlužovat zádrž dechu za bod, kdy cítíte první potřebu se nadechnout. Namísto toho se naučte se pozorovat své dýchání. Kdykoli máte volnou chvíli, ať už večer koukáte na televizi, přecházíte z auta do práce, nebo třeba čekáte na autobus, zaměřte se na svůj dech. Soustřeďte se na to, abyste dýchali nosem, a aby byl váš dech tichý, jemný, pravidelný a směřoval do břicha. Obzvláště pokud je vaše BOLT skóre hodně nízké, pomůže vám tento jednoduchý trik s jeho nápravou.